Kryptoměny nebo-li virtuální měna či digitální měna, jsou v účetnictví velké specifikum a nejednu účetní dokážou pěkně potrápit.

V České republice není prozatím velké množství firem, které se účtováním kryptoměn zabývají. Buď je to tím, že s nimi jednoduše nepřijdou do styku anebo se tohoto typu účtování jednoduše bojí. Je to převážně dáno tím, že pro účtování kryptoměny nejsou stanovena konkrétní pravidla.

Účtování kryptoměn opravdu není pro každého a na počátku je nutné počítat s vyšší časovou náročností.

V první řadě je nutné si uvědomit, že virtuální měna – pro většinu známé např. bitcoiny, není považována za klasickou měnu jako takovou, není vydávána centrální bankou. Z tohoto důvodu se na ně nahlíží jako na z boží a v účetnictví se o nich také tak účtuje.

Dle ČNB nákup či prodej virtuální měny na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb podle §3 odst. 1 ZPS č. 370/2017 Sb. Zákon o platebním styku ani bezhotovostní obchod s cizí měnou podle § 2 odst, 1 písm. eé ZPS. V případě směny nejsou splněny znaky směnárenského obchodu definované v § 2 odst. 1 zákona č. 277/2013 Sb. o směnárenské činnosti. Virtuální měny nevykazují ani znaky investičního nástroje, protože nemají povahu cenného papíru ani derivátu.

Účtování tedy probíhá stejně, jako účtování zboží s tím, že je nutné zařídit pro tuto měnu zvláštní analytiku a digitální měnu zavést do přílohy k účetní závěrce. Je doporučeno, ve společnosti sestavit vnitřní směrnici o účtování digitální měny a stanovit postupy jejího účtování. Z důvodů, aby nebyla digitální měna snadno zneužitelná či nebyla účetní jednotka omylem nařčena z podvodu, je nutné, již od počátku dokládat původ a pohyb kryptoměny. Tento její pohyb a vlastně celý „život“ je evidovaný v tzv. blockchainu, tedy výpisu o pohybu této měny. Tento výpis je považován za daňový doklad a jako doklad pro účtování. V případě, že tento výpis kryptoměny není k dispozici, musí účtárně postačit čestné prohlášení. 

Dle Sdělení ministerstva financí je doporučeno účtovat a vykazovat digitální měny jako zásobu a oceňovat je dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. dle §25 odst. 1 písm. c), d) a 1)a odst. 4 a 5 . Stejně tak jako na jinou zásobu, se i na digitální měny vztahuje povinnost provádět před závěrkou inventarizaci.

Samotné účtování probíhá na již známých účtech 139 Zboží na cestě, 132 Zboží na skladě a v prodejnách, 504 Prodané zboží a 604 Tržby z prodeje zboží. Oceňují se pořizovací cenou. Pro kryptoměny je vhodné určit samostatný analytický účet – např. účet 258 – Virtuální měna, který je součástí účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek. 

Jiný pohled je na kryptoměnu, která se těží, tedy získává. V tento moment se nejedná o zboží, ale o výrobek. V tento moment účtujeme jako výrobky nebo-li zásoby vlastní výroby, kde účtujeme i případnou nedokončenou výrobu. V tomto případě oceňujeme kryptoměny vlastními náklady. Zároveň účtujeme náklady na tuto vytěženou kryptoměnu. Samotná kryptoměna netvoří výnos, ten vzniká až při prodeji.

Co se týká samotné rozvahy, je ministerstvem financí doporučováno digitální měnu vykazovat v položkách C.I.2 tj. jako Nedokončená výroba, C.I.3.1. jako Výrobky a nebo C.I.3.2. jako zboží.

V příloze v účetní závěrce je třeba uvést informace o kryptoměnách. O záměru nabytí a držení digitálních měn a způsob jejich ocenění, včetně případné tvorby opravné položky.